24. 4. 2023
Rada pro redakční nezávislost spolu s Reportéry bez hranic a nadací Bakala Foundation představila nová data o postojích veřejnosti ke svobodě médií v Polsku, Česku, na Slovensku a v Maďarsku. Tisková konference s panelovou debatou proběhla 24. dubna 2023 v prostorách Gazety Wyborczy ve Varšavě.
Kompletní výsledky průzkumu a videozáznam celé debaty jsou k dispozici na webu www.mediafreedompoll.com.
Na prezentaci průzkumu navázala panelová diskuse, ve které vystoupili Věra Jourová, Tessa Szyszkowitz, Václav Štětka, Bartosz Wieliński, Erhard Stackl, Dorota Nygren, Veronika Munk, Martin Ehl a Václav Pecha.
Průzkum přichází v kritické době, kdy Evropská komise dosahuje politického konsensu ohledně nového Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků, který se snaží řešit celou řadu problémů, jež se odrážejí v obavách veřejnosti.
V Polsku, Česku, na Slovensku a v Maďarsku bylo v březnu 2023 dotazováno 4 023 osob, a to jak prostřednictvím telefonických, tak online rozhovorů, aby bylo zajištěno reprezentativní měření názorů. Studie ukazuje, že na Slovensku a v Polsku výrazně vzrostly obavy o svobodu médií, přičemž v Polsku vyjádřilo obavy 71 % respondentů, což je o 8 procentních bodů více než v loňském roce.
Naprostá většina lidí uznává význam nezávislých médií. Negativní dopady ovlivňování novinářského obsahu ze strany vlastníků sdělovacích prostředků a vlád jsou pro veřejnost stále zřetelnější.
V Polsku a Maďarsku je vláda vnímána jako největší hrozba pro svobodu médií. Naopak v České republice a na Slovensku jsou za hlavní hrozbu považováni vlastníci médií a podnikatelské zájmy. Nezávislost na vlastnících nebo obchodních zájmech je vysoce ceněna, přičemž v Polsku její důležitost zdůraznilo 87 % respondentů.
Silnou podporu má nezávislost médií na vládě, oddělení médií od politických stran a zajištění pravdivého a věcně správného obsahu. Veřejnost také velmi podporuje transparentnost vlastnictví médií a zveřejňování střetů zájmů mezi vlastníky a sdělovaným obsahem.
Z průzkumu vyplývá, že lidé jsou pro to, aby stát posílil právní předpisy na ochranu svobody a nezávislosti médií. Podporují také to, aby Evropská unie ukládala sankce vládám, které zasahují do svobody médií.
Panuje široká shoda na tom, že digitální platformy musí dávat přednost důvěryhodným zdrojům před méně důvěryhodnými zdroji zpráv a bránit šíření nenávistných projevů a dezinformací. Rozmanitost sdělovacích prostředků je vnímána jako relativně vyšší v České republice a Polsku, zatímco v Maďarsku je nižší.
Dr. Tessa Szyszkowitz, předsedkyně Rady pro redakční nezávislost, uvedla: „V době, kdy Evropská komise usiluje o dosažení celounijního konsensu ohledně potřeby Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků, tato zjištění ukazují, že veřejnost má před politiky náskok v požadavcích na ochranu novinářských hodnot a nezávislosti.“
Zpět k Radě