15. 9. 2021
Nejnovější zkouškou hodnot a jednoty EU se stalo téma svobody médií. V řadě členských států se tisk potýká s ojedinělými, avšak závažnými problémy, na které Unie zatím jasně nezareagovala. Některé události posledních měsíců, jako například kontroverzní návrh daně z reklamy v médiích v Polsku, ukončení vysílání nezávislé rozhlasové stanice Klubrádió v Maďarsku, zprávy o „válce proti médiím“, kterou vede slovinský premiér Janez Janša, a vměšování do nezávislosti veřejnoprávní televizní stanice v České republice, vynesly tuto problematiku do popředí. Vážné obavy ohledně politického vlivu na média a jejich vlastnictví panují také v Bulharsku a Řecku.
Aktuálně jsme svědky jednoho z nejtvrdších útoků na svobodu médií v Polsku. Tamní vládě se povedlo prosadit v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu, návrh zákona, který zakáže zahraničním společnostem vlastnit média. To je všeobecně chápáno jako pokus o omezení nezávislosti nejvlivnější soukromé televizní stanice TVN, ve které má většinový podíl společnost Warner Brothers. Pokud návrh zákona potvrdí Senát i prezident, nezbude firmě Discovery, dceřiné společnosti Warner Brothers, než svůj podíl prodat. Jarosław Kaczyński stojící za vládní stranou to nazval „re-polonizací médií“. Více než 1 000 našich polských kolegů, kteří podepsali otevřený dopis protestující proti tomuto novému zákonu, tímto vyjadřujeme upřímnou podporu.
EU až dosud reagovala na útoky na svobodu médií v několika svých členských státech poměrně liknavě a za svou nečinnost čelila oprávněně kritice. Během březnového zasedání Evropského parlamentu se Polsko, Maďarsko a Slovinsko staly kvůli pokusům omezovat nezávislá média terčem kritiky řady europoslanců. Eurokomisařka Věra Jourová v reakci vyzvala k vytvoření více nástrojů na ochranu novinářů a nezávislých médií. Vyjádřila také politování nad „omezenými“ možnostmi, které má v současnosti exekutiva k dispozici.
Situace se však nadále zhoršuje. Podle nejnovějšího Světového indexu svobody tisku publikovaného v dubnu tohoto roku organizací Reportéři bez hranic se Slovinsko, Polsko a Maďarsko v žebříčku svobody médií propadly. Organizace také upozornila na to, že stávající mechanismy EU nedokázaly zabránit „drakonickým opatřením“ přijímaným některými členskými státy.
V České republice rostou obavy ohledně vládních zásahů do veřejnoprávní instituce, České televize. Řada opozičních poslanců se vyjádřila kriticky k procesu výběru nových členů Rady České televize, kdy volební výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zúžil seznam 56 uchazečů o členství v Radě České televize na 12 jmen, mezi nimiž se objevila řada kandidátů kritizujících současné vedení a práci televize. Rada má pravomoc odvolat generálního ředitele, což je podle opozičních poslanců cílem vlády. Evropská vysílací unie vyjádřila nad situací znepokojení a varovala, že nezávislost České televize je ohrožena. Upozornila také na „rostoucí politizaci jejího řídícího orgánu“ a snahu „podkopat pozici“ současného vedení televize.
Bulharsko se pohybuje na samém dně svobody médií v rámci EU i mimo ni – v letošním Světovém indexu svobody tisku zaujímá 112. místo. Zdejší oligarchové ovládají naprostou většinu médií, přičemž otevřeně a beztrestně spolupracují v rámci monopolu. Existují přesvědčivé důkazy, že novináři propuštění pro neochotu dodržovat pokyny svých redakcí si jen těžko hledají jinou práci. K extrémnímu zúžení plurality v médiích došlo v Bulharsku především za dlouhého působení premiéra Bojka Borisova. Volby, které v tomto roce proběhly hned dvakrát, dopadly v obou případech nejednoznačně a zemi nyní vede úřednická vláda. Třetí volby jsou plánovány na prosinec. Ať už bude vládu sestavovat kdokoli, Evropská unie musí dát zřetelně najevo, že aktivně monitoruje pluralitu médií v zemi.
V sousedním Řecku kromě problému s koncentrací velké části médií v rukou několika mála oligarchů, z nichž někteří mají údajně vazby na podsvětí, panuje také obava z násilí na novinářích. V dubnu letošního roku byl v Aténách nedaleko svého domu zastřelen zkušený reportér Giorgos Karaivaz. Tento čin nesl znaky mafiánské popravy. Policie mezitím vyšetřuje zprávy o plánované vraždě dalšího předního novináře Kostase Vaxevanise. Tento znepokojivý vývoj v Řecku jen zvýrazňuje to, co už dříve ukázaly vraždy Jána Kuciaka na Slovensku a Daphne Caruany Galiziaové na Maltě. Vyšetřování rozsáhlých nekalých praktik v podnikatelském sektoru v rámci EU nese značná rizika. Nejnověji jsme byli hluboce zasaženi zprávou o vraždě odvážného nizozemského investigativního novináře Petera de Vriese v červenci tohoto roku.
V únoru přestala po osmiletém boji definitivně vysílat jedna z posledních nezávislých maďarských rozhlasových stanic Klubrádió, když přišla o vysílací licenci. Evropská komise v písemné odpovědi uvedla, že tento případ jen „prohloubil její obavy“ ohledně vývoje v Maďarsku, a dodala, že „nabádala“ Maďarsko, aby dovolilo stanici Klubrádió nadále využívat svou frekvenci. Stanice však požádala EU poprvé o pomoc už v roce 2016. Za přílišnou pasivitu a nedůraznou reakci čelí Komise dlouhodobé kritice.
Ve Slovinsku hovoří novináři a protikorupční organizace o „atmosféře strachu“, jelikož premiér Janša otevřeně útočí na novináře kritizující vládu. Komisařka Věra Jourová vyzvala ministra vnitra Hojse, aby udělal více pro ochranu osob, které jsou terčem útoků. V EU se pak údajně pracuje na novém systematickém přístupu k řešení hrozeb vůči novinářům. Ozývají se však hlasy volající po ještě větší aktivitě, například nizozemská europoslankyně Sophie in ‘t Veldová prohlásila, že EP by už teď měl sledovat dodržování zásad právního státu a svobody médií ve Slovinsku, a varovala, že Slovinsko by se mohlo stát „další autokratickou zemí v EU“.
Sedm měsíců poté, co vedoucí představitelé EU uzavřeli přelomovou dohodu o záchraně evropských ekonomik po koronavirové krizi v hodnotě 1,8 bilionu eur, která je přinejmenším zčásti založena na dodržování základních zásad Unie ze strany členských států, se zdá, že polská pravicová vláda strany Právo a spravedlnost se řítí do střetu s Bruselem, který prověří odhodlání obou stran chránit a respektovat svobodu médií a právního státu.
Podle kritiků hrozí, že nově projednávaný zákon o vyšším zdanění zisků mediálních společností zadusí velkou část nezávislé žurnalistiky v zemi. Zatímco vláda premiéra Morawieckého si stojí za svým a argumentuje, že navrhovaná legislativa má za cíl jednoduše zajistit sociální spravedlnost v situaci, kdy mezinárodní mediální giganti nedávají prostor lokálním polským médiím, mnozí se obávají, že za změnou stojí skrytý motiv omezit kritiku. Zástupce médií popsal cíl vlády jako „víceméně kopírování maďarského přístupu – snahu omezit akceschopnost nezávislých médií“ a dodal: „Peníze půjdou jen na propagandistické akce spjaté s PiS.“ Jeden z opozičních europoslanců označil plánovanou daň za „obyčejné znárodnění médií“.
Jak nedávno poznamenal deník FT, spor o soukromá média je „nejnovějším z řady sporů“, které Varšavu postavily „do centra sporu o politické a kulturní hodnoty Evropy“.
EU si v debatě o rozpočtu usilovně snažila udobřit Polsko a Maďarsko a byla silně kritizována za to, že při svém kompromisním postupu údajně zvýhodnila Polsko. Uvidíme, zda se nyní bude snažit o podobný přístup, nebo zda lze tento přístup vůbec použít tváří v tvář skutečným hrozbám pro svobodu médií.
Předsedkyně Komise von der Leyenová loni v září hovořila o tom, že EU je unií hodnot, a pokud mají její slova něco znamenat, pak Evropa nemůže podobným cíleným útokům na nezávislá média pouze přihlížet.
Zpět k Radě